Sdílení zkušeností, podpora hledání vlastního terapeutického stylu, etické aspekty psychoterapeutické praxe. To jsou základní pilíře mentoringového programu, který nabízím začínajícím psychoterapeutkám a psychoterapeutům.

 

Do soukromé praxe jsem skočila rovnýma nohama. Americké vzdělání zaměřené na nácvik praktických terapeutických intervencí v kombinaci s předchozím korporátním zaměstnáním mi dalo potřebnou odvahu. 

 

Protože v mých začátcích mentoringový doprovod neexistoval, využívala jsem k praktickým dotazům ohledně vedení praxe supervize. Byla jsem ale nepříjemně překvapená, že jsem na otázky nedostávala uspokojivé odpovědi a tak jsem si mnoho cest musela prošlapat sama. Supervize totiž není mentoring. Více o rozdílu se dozvíte v tomto shrnutí a také na stránkách ČAP.

Naštěstí jsem měla zkušenosti z předchozího zaměstnání, tak jsem příliš neváhala v tom, jak si práci nacenit nebo s jakými náklady počítat.

Podařilo se. Po roce práce jsem měla fungující praxi plnou klientek a klientů... a pocit, že jsem to trochu přepískla. Hledání rovnováhy mezi zvladatelným množstvím klientely, jinými aktivitami a soukromým životem se stalo mým dalším velkým tématem.