Jak se poučit z negativních zkušeností klientů v psychoterapii
- Dominika Čechová
- 22. 7.
- Minut čtení: 2
Jako psychoterapeutka mám často počit, že psychoterapie - tak jak ji vnímá veřejnost - je všelék. Jako odborníci řešíme dostupnost pro všechny a rádi mluvíme o tom, s čím vším mohou kvalifikovaní terapeuti pomoci. Přesto ale máme zkušenost, že psychoterapeutické setkání nemusí být vždy jen „zázračná“. Naopak, někdy mohou být zraňující, nevhodná, bolestivá a kontraproduktivní.
Nedávná kvalitativní meta‑analýza Vybírala a kol. (2024) potvrzuje, že klienti prožívají i negativní zkušenosti – a to napříč mnoha studiemi.
Přehled výzkumu
Autoři analyzovali 51 studií s 936 klientskými výpověďmi. Z těch vykrystalizovalo 21 meta-kategorií uspořádaných do čtyř hlavních oblastí:
Oblast | Popis |
1. Nevhodné chování terapeuta | Klienti popisují necitlivost, neempatické komentáře, přehmaty v profesionálním vedení. |
2. Problémy v terapeutickém vztahu | Nedostatečná vazba, pocit nepochopení, nejasnost v hranicích a očekáváních. |
3. Špatný fit terapie | Terapeutický model nesedí klientově osobnosti, problémům či kulturnímu kontextu. |
4. Negativní dopady léčby | Zejména emocionální bolest, vyvolání traumat, závislost na terapeutovi nebo zhoršení symptomů. |
Proč je to důležité pro nás - psychoterapeut*k*y?
Všeobecnost a šíře fenoménu Negativní zkušenosti nejsou ojedinělé. Meta‑analýza ukazuje, že se klientům dějí v mnoha podobách, přesto je tento rozměr terapie stále opomíjený.
Význam metarelací Vztah s klientem není bonus navíc – je ochranným faktorem. Pokud funguje špatně, klient může prožívat terapii jako zraňující.
Potřeba „fitu“ terapie Ne každý přístup sedne každému klientovi. Uvědomit si a otevřeně adresovat tento nesoulad je klíčové pro bezpečný průběh práce.
Proaktivní prevence Jako terapeuti potřebujeme citlivost, reflektivitu a flexibilitu – vnímat signály, otevřeně se jich ptát a případně měnit přístup či směr.
Jak můžeme výsledky výzkumu využít ve své praxi?
Aktivně zjišťovat negativní zkušenosti – součástí pracovního dialogu může být otázka: „Co Vám v terapii vadí nebo sedí hůř?“ Vhodným nástrojem ke zjišťování zpětné vazby je aplikace Deepsy.
Činit hranice a očekávání transparentními – od začátku se potřebujeme vědomě soustředit na to, jak terapeutická spolupráce bude fungovat a co v jednotlivých fázích klient*ka může prožívat.
Reflexe a supervize – nedopadla spolupráce dobře? Co k tomu vedlo a co mohu změnit příště? Pořebujeme vědomě uvažovat o každém aspektu "nepovedené" spolupráce, abychom příště mohli postupovat vhodněji.
Psychoterapie, je jako ostrý nůž: ač obvykle přináší přínos, skrývá v sobě potenciál pro nechtěné škody. Vědomá pozornost na možné negativní zkušenosti není známkou slabosti, ale odborné zralosti a respektu k naší klientele. Propagací otevřeného rozhovoru o negativních zkušenostech a budováním vědomého léčebného prostoru vykazujeme skutečnou odvahu – odvahu být lidsky přítomní i v těch slabších chvílích. To je cesta k autentičtější a účinnější terapeutické práci. Zajímá vás toto téma v praxi? Přihlašte se do mentoringové skupiny, kde takové kazuistiky rozebíráme a uvažujeme o tom, jak se v našich kompetencích zlepšovat.
Reference:Vybíral, Z., Ogles, B. M., Řiháček, T. a kol. Negative experiences in psychotherapy from clients' perspective: A qualitative meta-analysis. Psychother Res. 2024 (https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/10503307.2023.2226813#d1e438)

Comments